Komplexní a cílené cvičení proti bolestem zad, k rehabilitaci výhřezu meziobratlové ploténky, skoliózy nebo osteoporózy. To je Spirální stabilizace páteře.
Cvičení má velký význam u dospělých i dětí se skoliózou a vadným držením těla – vytahuje nás vzhůru a aktivuje hluboký stabilizační systém, který bývá oslabený, když děti „přeskočí“ batolecí fázi a brzy nebo přespříliš chodí.
Je zapotřebí koupit pružnou gumu na cvičení, naučit se sestavu cviků, a pak jen pravidelně cvičit.
Každý cvik 10x, pak taková sestava zabere sotva 15 minut. Podívejte se na video, kde ukazuji, jak na to, nebo na youtube kanál Spirální stabilizace.
Ranní sestava pomůže aktivovat hluboký stabilizační systém páteře a zlepší vám držení těla na půl dne. Odpoledne nebo večer doporučuji zopakovat. Nebo kdykoli v průběhu dne. Cvičení nemůže ublížit, pokud necvičíme přes bolest, naopak při správném provedení přináší rychlou úlevu. Pro začátek stačí 2 cviky, později výše uvedená sestava 5 základních pozic, ačkoli specifických možností je daleko více.
Jsem certifikovaný cvičitel metody Spirální stabilizace. Přijímám nové klienty na individuální lekce cvičení – napište si o termín.
Jejich prevalenci v ČR odhaduje WHO na 68 %, samotnou obezitu přes 25 % u mužů i u žen a řadí nás na první místo v Evropě (1). Nadváha je orientačně definována indexem BMI > 25, obezita pak BMI > 30 kg/m2 a mezi její příčiny řadíme genetické faktory i vliv vnějšího prostředí. Nadměrná tělesná hmotnost se tedy týká značné části naší populace a ne vždy k jejímu řešení dostačují pouze režimová opatření samotná, ačkoli jsou zcela klíčová v přístupu k pacientům.
Analýza výživových zvyklostí a složení jídelníčku mnohé napoví, stejně jako zkušenosti s různě drastickými dietami v anamnéze, často několikanásobné.
Tyto veskrze negativní zkušenosti pouze přispívají k riziku snížení bazálního metabolismu a negativní zpětnou vazbou dále ztěžují proces redukce hmotnosti.
Režimová opatření – dieta a pohyb
Základním pilířem redukce hmotnosti je pravidelnost v příjmu potravy, vhodný poměr živin a optimální denní energetický příjem pro pozvolnou redukci hmotnosti. Na každý kilogram cílové hmotnosti pak počítáme cca 1 g bílkovin a 1 g tuků na den, zbytek tvoří při následování racionálního přístupu k dietě převážně polysacharidy (zelenina, obiloviny).
Pohybová aktivita k podpoře snižování množství tukové tkáně obnáší sport při střední intenzitě zátěže 3-5krát týdně po dobu 40-60 minut (1). V praxi zpočátku dostačují svižné procházky včetně chůze do kopce či chůze do schodů.
Farmakologické možnosti
Léky na obezitu se historicky příliš neosvědčily. Ještě v roce 2010 byl jediný používaný lék Orlistat, který zabraňoval štěpení a vstřebávání tuků v potravě, a tak způsoboval neposlušným pacientům nepříjemné průjmy po dietní chybě. V nedávné době se k němu přidala nová centrálně působící antiobezitika – například Mysimba – složením naltrexon a bupropion, tedy kombinace opioidního antagonisty a slabého NDRI (antidepresivum; noradrenalin + dopamin reuptake inhibitor). Lék je účinný (2), snižuje chuť k jídlu svým působením v hypothalamu, ovlivňuje limbický systém odměny, nicméně to vše za cenu možného navození nechutenství, somnolence (spavosti) a celkového útlumu psycho-motoriky.
Zkušenosti s Mysimbou v metabolické ambulanci jsou dobré u pacientů, kteří dodržují režim a potřebují „berličku“ navíc. Zlepšuje nutkání něco ujídat při stresu, nudě,… ale bezpodmínečně vyžaduje snahu o zdravý životní styl, čili změnu v jídelníčku a pravidelný pohyb.
Pár moudrých rad aneb ani lék na hubnutí není všemocný a zázračný (letáček Mysimba)
Periferně působící antiobezitikum s nutností podkožního podání představují inkretiny (3) – analoga glukagon-like peptidu 1 (liraglutid, obchodní název Saxenda inj. s.c.) GLP-1 je fyziologický regulátor chuti k jídlu a příjmu potravy, ale přesný mechanismus jeho působení není znám, nicméně reguluje metabolické procesy probíhající v zažívacím traktu po jídle, například zvyšuje citlivost tkání k inzulinu. Slibuje úbytek viscerálního tuku (častější problém u mužů), méně pak tuku podkožního (spíše u žen).
Zkušenosti se Saxendou. Jak kdy, u některých našich pacientů byl pozorován dokonce opačný efekt – nárůst množství tukové tkáně, pravděpodobně způsobený zvýšenou sekrecí anabolického hormonu inzulinu. Úspěšnost u pacientů vychází okolo 50 %, v závislosti na dodržování režimových opatření.
Saxenda je indikována u obézních pacientů při přítomnosti dalších souvisejících komplikací – porucha glukózové tolerance nebo cukrovka, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol nebo obstrukční spánková apnoe (zástavy dechu během spánku s velmi negativním vlivem na organismus včetně mozkových funkcí).
Probiotika, prebiotika, vláknina
Z doplňků stravy stojí u obezity na prvním místě vláknina čili prebiotika, a probiotika. Příjem vlákniny z běžné stravy v posledních staletích výrazně klesl – zatímco v minulosti to mohlo být až 150 g rozpustné vlákniny za den, dnešní výživová doporučení se spokojí s 30 g na den pro dospělého člověka. Přirozeně se vláknina vyskytuje v ovoci, zelenině a dalších rostlinných surovinách (celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy a semena), její příjem bývá v běžném jídelníčku nedostatečný a pro podporu hubnutí potřebujeme její zkonzumované množství za každou cenu navýšit. Vláknina zvětšuje objem tráveniny, tak navozuje dřívější pocit sytosti a usnadňuje (u obézních často problematické) vyprazdňování.
Rozpustná vláknina na sebe váže vodu a „bobtná,“ stává se živnou půdou pro střevní mikroflóru. Bakterie (zejména Bifidobakterie a Laktobacily) produkují signální molekuly butyrát a serotonin, které zvyšují citlivost tkání k inzulinu, zlepšují imunitní dozor nad poškozenými potenciálně maligními buňkami, regulují zažívání a příznivě působí při alergiích a atopii (4).
Málo se ví, že důležitější, než „miliardy živých bakterií“ v jogurtech a potravinových doplňcích, je jejich kvalitní výživa prebiotickou vlákninou. Novější doporučení vycházející ze studií na lidech i zvířatech počítají s ideálním příjmem nikoli 30, ale 40 gramů pestré směsi dietní vlákniny za den:
vyživuje přátelské střevní bakterie
napomáhá tak zdraví střev a imunitě celkově
snižuje kolísání hladiny cukru po jídle
snižuje vstřebávání a tvorbu „zlého“ cholesterolu
Shrnutí
Nastíněné mechanismy nás vedou obloukem od doplňků stravy zpět k moderním lékům a naopak, protože:
Hladinu signálních molekul podobně jako činnost zdravého střevního mikrobiomu zvyšuje lék Mysimba
Citlivost tkání k inzulinu podobně jako činnost zdravého střevního mikrobiomu zvyšuje lék Saxenda
Výše uvedená fakta hovoří pro zvýšení podílu rostlinné stravy v jídelníčku každého z nás a o eventuální suplementaci probiotik a vlákniny zvláště při snaze o úpravu tělesné hmotnosti. Nastíněné mechanismy působení opravňují k zařazení vlákniny (a probiotik) do skupiny nutraceutik – tedy přírodních doplňků stravy s léčebným potenciálem.
Mikrobiom je jedna z částí komplexní regulace metabolismu. Chcete svůj jídelníček probrat individuálně?
Dovoluji si volně citovat z Průvodce skutečným jídlem:
Zdravá strava je založená na skutečných potravinách a jídlech z nich. Základem zdraví totiž není zázračný poměr živin, počet gramů nějaké potraviny ani počet kalorií nebo porcí. Zdravá strava může mít různé podoby… Některým lidem vyhovuje a prospívá jíst častěji v menších porcích, třeba 5x denně. Jiní nesnídají, spokojí se s jedním či dvěma většími jídly, dobře snáší půsty, a přesto mají normální hmotnost a čilý metabolismus. I na to myslím v obezitologické ambulanci. Čeká vás zde vstupní rozhovor, kde se budeme věnovat i zjištění vašich návyků a jejich porovnání s metabolickými potřebami vašeho těla.
Mnohým z nás bude vyhovovat zobrazená vyvážená strava, někomu může více prospívat rostlinná strava s vyšším obsahem sacharidů a jinému nízkosacharidová strava s vyšším podílem tuků a bílkovin. Další podrobnosti a příklady co ano a co ne najdete na stránce www.cojist.cz
Jako dietolog mám zkušenosti se všemi uvedenými variantami, proto máte-li jakékoli dotazy či zájem o individuální konzultaci, neváhejte se objednat!
Výživa člověka IV. – 12 světových názorů a nejméně stejně tolik názorů na výživu. Každý něco přináší a je na naší volbě a konstituci, jak s informacemi a metodami budeme zacházet. V audiopříspěvku si projdeme nejdůležitější z nich.
Záznam přednášky z půdy Antroposofické společnosti o výživových směrech, pohledu klasické medicíny a antroposofické filosofie. Co mají tato témata společného a jak se na věci dívat s nadhledem si poslechněte v tomto příspěvku (audio 41 min).
Velmi důležitá otázka je nejen co, ale také kdy bychom měli jíst? První díl seriálu Výživa člověka…
Režim a pravidelnost jsou naprosto zásadní. Velmi jednoduchý recept jsou 3 jídla za den – snídaně, oběd a večeře. Nic mezi tím a hlavně ne potom, po večeři, kromě tekutin – vody. Pak mohou být jídla trochu vydatnější a v ideální skladbě, aby nám dodala všechny potřebné živiny. Kdo má brzy hlad, zařadí svačiny.
Klíčové body ohledně pravidelnosti, které narušují biorytmy:
Ujdete za den méně než 5000 kroků?
Trávíte venku na denním světle méně než hodinu?
Trávíte na počítači, mobilním telefonu či sledováním televize před spaním více než hodinu?
Pijete po večeři alkohol?
Zapomínáte přes den pít vodu?
Pijete odpoledne či večer kávu, čaj či kofeinové nápoje?
Konzumujete čokoládu, potraviny bohaté na sacharidy nebo energetické nápoje, abyste si dobili energii?
Zobete během dne a zvláště pozdě večer bez ohledu na hlad?
Jíte a pijete cokoli kromě vody po sedmé hodině večerní?
Spíte při rozsvíceném světle?
Spíte denně méně než 7 hodin? Doháníte zameškaný spánek o víkendu?
Snídaně, která zasytí: komplexní sacharidy + vláknina, netučné bílkoviny, kvalitní tuk. Například ovesné vločky, cottage cheese, mleté mandle a sušené brusinky.
Tipy na snídani
Oběd: minutkové maso bez hranolek, zato s velkým salátem, hustá polévka, apod.
Večeře: bílkoviny (luštěniny, maso, vejce), zelenina, zdravé tuky (o něco lehčí než oběd)
Svačiny během dne jsou v pořádku, večer už nikoli.
Přerušovaný „půst“
Pro podporu zdravého biorytmu, regenerace, imunity, ale i k dosažení optimální hmotnosti doporučujeme jíst ve vymezeném časovém okně (tzv. přerušovaný půst/intermittent fasting). Není přirozené mít nepřetržitý přístup k potravě a studie odborníka na cirkadiánní rytmy dr. Pandy ukázaly, že myším i lidem nejlépe prospívá pravidelný režim příjmu potravy v 8-11 hodinovém okně. Časově omezené stravování snižuje tendenci vyrábět a ukládat tuk, zlepšuje jeho spalování, normalizuje hladinu cholesterolu a snižuje známky systémového zánětu v těle (podobně jako omega-3 mastné kyseliny).
Před Vánoci 2021 jsem začal dodržovat režim časově omezeného stravování (jídlo mezi 8-18 h, jinak jen voda), abych zažil, jak funguje a zda je dlouhodobě udržitelný. Skutečně, váha ukazuje v průměru -1 kg/týden až do dosažení ideální hmotnosti. Režim vyhovuje i mnohým našim pacientům.
Nejzdravější je snídat ráno co nejdříve a pravidelně! Jednoduše proveditelné je proto omezení času jídla na 10 hodin za den – například snídaně v 7 hodin, oběd kolem 12. a večeře v 17 hodin. Časy bychom měli dodržovat co nejpravidelněji +/- 1 hodina ve všední dny i o víkendu.
12 hodinové okno zvládnou už 5 leté děti
Ačkoli by patrně nejlepší výsledky mělo omezení času jídla pouze na 8 hodin, dobrá zpráva je, že 10 hodin je ideál a dokonce i jen pravidelných 12 hodin může být dostatečných a dlouhodobě udržitelných. Chce to jen vybudovat nový společný návyk pro celou rodinu a s trochou citu se naladit na jednotný rytmus. Historicky lidé jedli v rozmezí 10-12 hodin (dle délky denního svitu). A jak víme z antroposofické medicíny, pravidelnost nejen v jídle posiluje životní síly člověka.
Cirkadiánní chování prospívá zdraví
NÁHODNÝ ČAS JÍDLA
ČASOVĚ OMEZENÉ STRAVOVÁNÍ
obezita
snížení tukové tkáně, nárůst svalové hmoty
glukózová intolerance, inzulinová rezistence
normální glykémie (hladina cukru v krvi)
vysoký cholesterol
normální choleterol
kardiovaskulární onemocnění
zlepšení srdečních funkcí
záněty
ústup zánětů
zvýšené riziko rakoviny
snížení rizika rakoviny, lepší výsledky léčby
špatný spánek
zlepšení kvality spánku
poškozené svalové funkce
zvýšení vytrvalosti
škodlivé složení mikrobiomu
zdravá střevní flóra
nepravidelné vylučování, zácpa
pravidelné vylučování
onemocnění ledvin
zdravé funkce ledvin
zhoršená motorika
zlepšení motoriky
tendence k úzkostem či depresi
psychická pohoda
Srovnání působení pravidelnosti ve stravování na zdraví, převzato z níže uvedené knihy.