Co dělat s chutěmi na dobroty plné cukru, tuku a podobně?
Známe to asi všichni, když nás honí mlsná. Někdo ujíždí spíš na sladkém (čokoláda), někdo na slaném (chipsy), a někdo na obojím, jak se protiklady vesele přitahují. Co se s tím dá dělat, když vůle někdy selhává a touha je příliš silná? Pomoc můžeme najít ve svém okolí i přímo v sobě. Několik možností se společně pokusíme prozkoumat.
Co není doma, to nikdo nesní
První krok v omezení nezřízené konzumace čehokoli je prostě to nemít na dosah ruky. Říká se tomu design pro lenost, kdy můžeme změnit podněty z vnějšku, které na nás působí. U jídelních zvyklostí to jasně funguje. Stačí nastavit jako výchozí, nejsnazší možnost nějakou zdravou variantu. Nekupujte nezdravé potraviny a naopak mějte doma či s sebou připravené vhodné dobroty. Jinak nepomůže ani dobrá skrýš na bonboniéru pro kamarádku, pokud tu skrýš znáte.
Hlad je převlečená žízeň a chuť je převlečený hlad
Někdy chutě způsobuje velký hlad, hypoglykémie anebo dlouhodobě nedostatečná výživa. Tělu prostě něco z živin chybí, a tak v hlavě svítí výstraha: je třeba se najíst, hodně a rychle! Dokud nezhasne, nedá se nic dělat. Tady pomůže zhodnocení jídelníčku, jestli obsahuje vše, co má, a také citlivější pozorování vlastního trávení a signálů, které nám tělo dává. Mohou chybět vitaminy, minerální látky, bílkoviny nebo celkově energie. Jednoduše a rychle se dají spolu s tekutinami doplnit nápojem ze zeleného ječmene.
Mlsání? Co když nechybí energie tělu, ale duši?
Již jsme si vysvětlili, že zákusek by měl být jenom zákuskem, a pokud tedy chybí energie po fyzické práci nebo po sportu, pokud chybí bílkoviny a celozrnné obiloviny, které by zasytily, anebo chybí vitaminy z ovoce a zeleniny, je potřeba zlepšit stravování a doplňovat všechny živiny hlavními jídly. Pak odpadne hlad převlečený za chuť a přiměřená sladkost (nebo naopak slaná dobrota) najde své místo k uspokojení právě jen té chuti.
Duševní energii nedodá jídlo bohaté na kalorie
Po sladkostech často saháme při únavě, v depresi, ve stresu… Protože naše tělo ví, že sladké potraviny mu přinášejí snadno dostupnou energii, bezděčně po nich saháme, jsou-li na dosah. Tuto zkušenost máme zakódovanou již z kojeneckého období a ze sladkosti mateřského mléka.
Je však potřeba si uvědomit, že pokud chybí energie duševní, sladkosti dlouhodobě nepomohou.
Vnitřní energii je třeba čerpat úplně jinak – kvalitním spánkem, relaxací, pozitivními myšlenkami a pocity. Vědomě. Před jídlem pomůže zklidnění se, umytí rukou nebo sprcha, a potom dobré žvýkání a prociťování chutí – mindful eating.
Dovolit si „hřešit“ a naučit se s tím pracovat
S naším vnitřním nastavením souvisí také touha po dokonalosti, u někoho zahrnující dokonce závislost na zdravém jídle a tabuizování nezdravého, jak o tom píše dr. Steven Bratman v knize Health Food Junkies. Když ale takovému člověku povolí vůle, snadno se stane, že mu nestačí kostička (dobře, řádek) čokolády, že si nedá jen jeden dortík nebo nanuk, atd. V takových chvílích ztrácí nad sebou kontrolu, přejí se, je mu špatně a k tomu zažívá pocit, že selhal. Slovo hřích původně znamená sejít z cesty, cesty životem, nikoli snězení zakázaného jídla.
Tady doporučuji odstranit zákazy, přijmout své chutě a potřeby, ale naučit se je zvládat. Brát takové kritické situace jako možnost práce na sobě, naučit se vystačit třeba jen s polovinou čokolády a postupně snižovat množství na přijatelnou úroveň. Nezapomeňme, že i při snaze o zdravý životní styl musíme dělat postupné kroky a že není špatné si ponechat například jeden „podváděcí“ den v týdnu, o kterém psal Timothy Ferriss v knize Čtyřhodinové tělo.
Půst jako cesta ke svobodě
Poslední podmínkou svobody v jídle je vyzkoušet alespoň krátký půst – jen o vodě. Není to cesta pro každého, ale uvědomění, že člověk přežije byť jediný den bez jídla aniž by ho to nějak poškodilo (spíš naopak), je zcela zásadní prožitek. Pak zjistíme, že je někdy lepší si na dobré jídlo chvíli počkat.
Napsat komentář