Antroposofická výživa

Aktualizováno: 6 května, 2021
Navigace:
Doba čtení: 3 min

Antroposofická nutriční terapie – článek na pomezí výživy a filosofie

Podobně jako antroposofický přistup k medicíně rozšiřuje a obohacuje medicínu klasickou, vychází i antroposofická nutriční terapie z nauky o výživě a terapii klasické. V základu samozřejmě hodnotí a zohledňuje zastoupení jednotlivých živin – sacharidů, tuků, bílkovin, minerálních látek, vitaminů, tekutin, ale dívá se na potraviny také jako na celek a poukazuje i na nehmotné působení jídla na strávníka. Má tak více možností, jak sestavit dietní plán skutečně s ohledem na individualitu každého pacienta. Může se stát pilířem zdravotní prevence i jemným terapeutickým nástrojem, vedoucím člověka k pozornějšímu a citlivějšímu vnímání sebe sama i jeho okolí. Neprosazuje určitý výživový směr, ale zkoumá a připouští existenci mnoha různých alternativ, které se nám nabízejí k tomu, abychom ochutnávali svět po svém.

Jezení jako akt spojování se Zemí

Antroposofický pohled na výživu přináší názor, že se člověk během každodenního procesu přípravy, přijímání potravy a vlastního trávení dostává do úzkého kontaktu se Zemí a se čtyřmi říšemi, které jej jinak také obklopují:

  • s říší lidskou – u kojenců mateřské mléko, přeneseně pak láska a péče věnovaná vaření, vděčnost za pokrm, způsob produkce potravin a otázka spravedlivé ceny;
  • zvířecí – maso, ryby, mléko, vejce, přeneseně například práce s pocity a s temperamentem skrze chutě, barvy a vůně;
  • rostlinnou – ovoce, zelenina, ořechy, luštěniny, obiloviny, houby, řasy, obecně otázka čerstvosti, dynamiky na talíři a „živosti“ stravy;
  • minerální – sůl, minerální látky, potažmo cukr, vitaminy.

Výživa dítěte – výživa člověka

O kolik je konkrétní potravina více vzdálena člověku, tolik sil musí lidské Já vynaložit na její správné strávení a přetvoření v lidskou substanci. Už jako děti po narození ve své výživě postupujeme od nejvýživnějších a sobě nejbližších potravin k těm vzdálenějším. Z tohoto důvodu je také zřejmé, že mateřské mléko je pro kojence ideální a nejsnáze využitelnou potravou. Dostává spolu s ním od své matky také životní síly, péči a lásku.

Po dosažení 6 měsíců věku už vyvíjející se dítě potřebuje postupně vynakládat více úsilí při získávání životních sil skrze zažívání, a tím posilovat své vlastní schopnosti. Dostává se mu (zprvu ředěné) mléko kravské, později případně i maso a jiné živočišné produkty. Ty reprezentují živočišnou říši a mohou i dospělému dodat sil, pokud se vlastních z nějakého důvodu nedostává. Živiny jsou v nich koncentrované a snadněji dostupné, mají ale i svá rizika zejména při nadbytku.

Po mléce a živočišné říši přicházejí na řadu všechny rostlinné potraviny, které by i po celý život měly tvořit hlavní část talíře. U malých dětí se doporučuje začínat kašemi z ovoce a zeleniny, později také z obilovin, a nakonec zařadit kořenovou zeleninu.

Od kořenové zeleniny už zbývá jen poslední krok k říši člověku nejvíce vzdálené, totiž k říši minerální, kterou reprezentuje naše základní koření života – sůl. Do dětského jídelníčku přichází až později a jako taková bude podle Rudolfa Steinera hrát v lidské výživě důležitou roli v budoucnosti. Zvláště v této kategorii je důležitá správná míra, aby nedocházelo k rozvoji obtíží spojených s nadměrnou konzumací soli a cukru nebo s nedostatkem minerálních látek.

Zažívání je schopností osobnosti

Nevědomý proces trávení a přetváření živin probíhá u každého člověka individuálním způsobem, závisí na jeho volní složce a účastní se ho jeho vlastní Já. Nakolik je Já zapojeno do procesů látkové přeměny, natolik se mu daří využití nabízených živin. Jako příklad lze uvést snahu o veganský způsob stravovaní, kdy se člověk rozhodne, že nebude jíst vůbec žádné živočišné produkty. Může pro to mít nejrůznější myšlenkové důvody: Vegani žijí zdravěji, mají menší riziko rozvoje civilizačních chorob a dožívají se vyššího věku. Produkce masa i mléka ve velkochovech je také ekologický problém, zvířata produkují nezanedbatelné množství CO2. Rozhodnutí má podepřené pocitem správnosti a soucitu se zvířaty. Může se ale stát, že jeho fyzické tělo nebude čistě rostlinnou stravu tolerovat a že se u něj časem projeví závažné potíže způsobené například nedostatkem vitaminu B12 (postižení nervů nebo vzácněji krvetvorby). Je to příklad situace, kdy jdou myšlení a pocity proti zájmům těla, což bychom neměli dopustit.

Není to vegetariánství

Ačkoli antroposofický pohled klade důraz na rostlinnou stravu, je třeba vždy nejprve pozorovat a na základě zkušenosti případně upravovat svůj jídelníček. Někdy je nutné se vzdát ideálu, který je v současné chvíli nerealizovatelný. Změní-li se později podmínky našeho života k lepšímu, jsou snazší i změny ve výživě. A konečně, schopnost vypořádat se se světem je patrná i na schopnosti (s)trávení. Proto si musíme zachovávat a procvičovat schopnost vypořádat se s nejrůznějšími potravinami.

Literatura k hlubšímu studiu tématu

Pomohl vám článek?
Dislike 0
Další: Bez pecek!?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Máte otázky k výživě, vaření, pohybu nebo zdraví?