Kysané zelí – česká klasika 
Pickles – zelí s mrkví, cibulí a paprikou
Nejen podzimní hit – kysané zelí, pickles a další
V mnohých rodinách patří dodnes k podzimním tradicím výroba kysaného zelí. S obdobím sklizně a nastávající zimy bylo totiž zvlášť v před-supermarketových dobách důležité odložit část úrody a zároveň zajistit přísun vitaminů po celou zimu. Dobrá zpráva je, že kvašenou zeleninu je možné a vhodné připravovat a jíst během celého roku.
Kvašená zelenina nejen že dlouhou dobu vydrží, ale přináší do našeho jídelníčku důležité prvky: přirozenou kyselou chuť, vitamin C, K2 (ukládání vápníku do kostí!) a další vitaminy, vlákninu, živé bakterie mléčného kvašení (laktobacily), kyselinu mléčnou (výživa pro buňky střeva a regulátor imunity). Udrží nás tak ve formě a pomůže předejít třeba nachlazení.
A její výroba není nijak složitá:
Stačí nakrájet nebo nastrouhat zeleninu. Nejlépe se hodí a chutná bílé zelí, cibule, mrkev, okurka, ředkvička, bílá ředkev, zázvor. Samostatně nebo v kombinaci. Potom přidáme trochu soli, případně koření a důkladně promícháme a pomačkáme, až se uvolní šťáva.
Nyní je třeba zeleninu přemístit do vhodné sklenice nebo soudku, zatížit a nechat v pokojové teplotě kvasit. Kvašená zelenina se může začít konzumovat po týdnu až dvou, kdy by se měla uložit do chladu. Pak je kdykoli možné postupně odebírat a přidávat si lžíci až dvě k jídlu.
Před pár lety (2010) jsem dělal průzkum trhu co do kvality prodávaného kysaného zelí s výsledkem, že nejlepší je domácí výroba. Bez chemické konzervace se dá koupit Dobrušské pickles, ostatní výrobky jsou většinou konzervované, a tudíž zbavené laktobacilů. Celá práce s výsledky výzkumu, recepty a zajímavostmi je dostupná na webu:
https://is.muni.cz/th/326403/lf_b/bakalarska_prace_mqstvghy.pdf